Největší nádrž v České republice
V září 2005 bylo otevřeno v Mořském světě obří akvárium, největší v České republice. Jedná se o nádrž o obsahu 100 tisíc litrů mořské vody, prosklená plocha tvoří celkem 8 metrů. V nádrži je nainstalována dekorace z korálových kamenů o váze 4,5 tuny, na výrobu mořské vody byly použity 3 tuny mořské soli. Nádrž využívá nejmodernější filtraci, kterou projde během 1 hodiny 60 tisíc litrů vody, čerpadla jsou řízená mikroprocesory, které vytvářejí dokonalou simulaci mořských proudů. Speciální osvětlení dokonale nahrazuje přírodní sluneční paprsky a přes noc i svit měsíce. Celková cena nádrže se vyšplhala na 10 milionů korun.
Stejně zajímaví jako samotné mega-akvárium jsou i jeho noví obyvatelé. Nepřehlédnutelný v nové nádrži je žralok písečný(latinský název Odontaspis taurus), který patří mezi nejobávanější mořské dravce - mezi žraloky je druhým největším zabijákem ( hned po žraloku bílém ). Žralok písečný, kterého nyní mohou obdivovat návštěvníci Mořského světa, dorůstá do 3,5 metru, v dospělosti může vážit až 180 kilogramů a výstavu vyšel v přepočtu na více než 700 tisíc korun. Iluzi Australského bradlového útesu, kterou nádrž připomíná, dotváří hejna pestrobarevných korálových ryb.
|
Předchůdci pražské zoologické zahrady byly různé zvěřince, vznikající již za panování císařů. Nejznámější je patrně Lví dvůr na Pražském hradě v době Rudolfa II., v němž se nechovali jen lvi jako heraldická zvířata, lev coby symbol síly a odvahy byl přijat do znaku českého státu, ale i další unikátní druhy, jako orangutani nebo údajně i dnes již vyhubený dronte mauricijský. Později byly činěny poněkud neodborné pokusy o založení zoologické zahrady na různých místech, ve Stromovce, v Rajské zahradě na Letné a na Štvanici, ve Vrchlického sadech či v zahradě Kinských, vždy však zkrachovaly. První zoo na českém území byla založena v r. 1919 v Liberci zásluhou Německého přírodovědného spolku. O pražskou zologickou zahradu na vysoké odborné úrovni se zasloužil profesor Jiří Janda, znamenitý zoolog a ornitolog, autor prací o obratlovcích, zejména o ptácích, učitel přírodovědy na Akademickém gymnáziu a člen poradního sboru ministerstva školství. V r. 1921 byl pověřen vypracováním návrhu na zřízení zoologické zahrady v Praze a po jejím vzniku se stal jejím prvním ředitelem. V R. 1924 vybral jako místo pozemky v Troji, r. 1926 bylo ustaveno jako investor a provozovatel Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada. Pozemky daroval T. G. Masarykovi trojský velkostatkář Svoboda s cílem, aby na nich vzniklo vzdělávací zařízení pro chudou zemědělskou mládež. Dar poté umožnil výstavbu zoo na původních 8 ha v Troji. Zahrada byla otevřena pro veřejnost 28. 9. 1931. Stav zvířat byl tehdy něco přes 200 ks. Zahrada byla zpočátku budována podle projektů Hagenbeckovy projektové kanceláře. Do r. 1933 byla postavena administrativní budova a pavilon kočkovitých šelem. Výstavbu v té době řídil přední představitel funkcionalismu arch. Jiří Fuchs (např. Veletržní palác).
V r. 1932 přišly do ZOO první koně Převalského, které se staly jejím symbolem a v jejichž chovu se v dalších letech dostala na první příčku ve světě. Chovají se tu nepřetržitě s velkými úspěchy díky profesoru Bílkovi. R. 1959 byla pražská zoo pověřena vedením plemenné knihy, tedy soupisu všech žijících koní Převalského, kteří již zcela zmizeli z volné přírody. Rozhodně má pražská ZOO velkou zásluhu na tom, že tento zoologický exemplář nevyhynul. V následujících letech po otevření zahrady přišel první gepard, slon indický, hroch obojživelný, nosorožec dvourohý a hrošík lyberijský. V r. 1936 byl dostavěn pavilon šelem, r. 1937 byl odchován kondor americký, v r. 1940 se zde podařil poprvé na světě odchov ledního medvěda. R. 1954 přešla ZOO z rukou družstva pod správu státu. V letech 1947 - 49 vznikly nové pavilony opic a vzácných savců, 1956 pavilon vodních ptáků. V r. 1950 se v Praze ocitl první šimpanz, 1961 první orangutan, 1963 první gorila. R. 1969 se podařil první odchov levhartů obláčkových v Československu, 1972 první odchov gepardů. Zároveň byl otevřen nový pavilon slonů, hrochů a nosorožců. V r. 1981 se narodila hroší dvojčata, mezi nejcennější výsledky patří např. chov psa pralesního a zejména odchov leguána kubánského, kterého pražská zahrada pravidelně množí jako jediná na světě v mírném pásmu, pozoruhodný je i odchov desítek mláďat pelikánů a plameňáků a chov pandy červené, antilopy, vlka hřívnatého, jelena milu, pštrosa nandu aj. Zcela novými druhy posledních let jsou drobné opičky kalimiko, lvíček zlatohlavý, jelínek pudu. Vzhledem k úspěchu v chovu obřích galapážských želv, které jsou v evopských zahradách chovány jen zcela ojediněle, nabídly západoevropské zahrady soustředění jejich chovu právě v Praze. V r. 1995 započala výstavba želvího pavilonu o velikosti 18 x 24 m vedle dolní stanice lanovky. Byl slavnostně otevřen v r. 1998. Část plochy imituje přírodu Galapág pro želvy obrovské, část přírodu Sechyelských ostrovů pro želvy sloní. Velké terárium je pro varany novoguinejské. Vnuk statkáře Svobody, donátora pozemků v Troji, Quido Schwank věnoval v r. 1997 peníze městu na obnovu části zahrady a na vytvoření busty obou mecenášů. Z jeho peněz byly budovány bezbariérové přístupy. V září 2001 byly otevřeny dvě velké nové stavby - Africký dům a pavilon goril. Africký dům připomíná domorodou vesnici a savanu. Jsou zde stáje pro 11 žiraf Rotschildových, které patří mezi nejohroženější druhy v přírodě, africká prasata štětkouny, savce hrabáče, ptáky snovače a sarančata. V pavilonu goril je místo pro pět vysoce ohrožených goril nížinných a skupinu kalimik, drápkatých opiček, které patří k nejmenším primátům na světě. Nová je také expozice velkých papoušků, kteří jsou vystaveni ve volném prostoru, ale mají přistřižené letky, aby nemohly uletět.
Povodeň v roce 2002 postihla extrémním způsobem i pražskou ZOO.Více než 150-letá voda zaplavila celou spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes 1000 zvířat, z toho 750 ptáků, 150 plazů a přes 100 savců. Voda napáchala obrovské škody, bohužel i na životech zvířat. Utonulo nebo muselo být utraceno 80 ptáků, 9 savců, včetně slona, 2 hrochů, 1 gorily, 1 lva, 1 medvěda, 1 lachtana a 2 hrošíků liberijských. Výše škody na majetku byl odhadnut na 125 miliónů korun.
21.února 2004 byl slavnostně otevřen pavilon Afrika zblízka. Byl vybudován v roce 1951 jako Pavilon vzácných savců. Více než padesát let fungoval prakticky beze změn. V roce 2003 jeho havarijní stav začal přímo ohrožovat zdraví zvířat, z hygienických, technických i bezpečnostních důvodů hrozilo, že objekt bude muset být na delší dobu uzavřen. Zoologická zahrada se proto rozhodla pavilon co nejrychleji zrekonstruovat. Rekonstrukcí dostal pavilon novou expoziční a chovatelskou náplň. Nyní je specializován na malé živočichy afrického kontinentu. Výběr savců, plazů nebo bezobratlých je zaměřen na druhy aktivující v noci, žijící pod zemí, pod kameny, na odlehlých pouštních místech nebo vysoko v korunách stromů. Celkem je v pavilonu vystaveno téměř šedesát druhů. Součástí pavilonu jsou i jeho exteriérové expozice, pojaté v podobném duchu - jako autentické menhirové pole kdesi v africkém polopouštním biotopu. Na rozdíl od imitovaného interiéru jsou všechny materiály použité ve venkovních expozicích pravé.
Postupně začaly být uváděny do provozu nově rekonstruované pavilony - od 23.10. 2003 Pavilon goril, od 4.4. 2004 Pavilon Sečuán, od 13.6. 2004 Pavilon tučňáků. Z Pavilonu tučňáků zničeného v roce 2002 zbyly jen obvodové zdi. V následujících letech vznikl nový bazén, kde mohou návštěvníci nahlížet pod vodu. Novinkou je internetová kamera, která 24 hodin denně umožňuje přímý přenos z pavilonu tučňáků na webu pražské ZOO.
15. 8. 2004 byl po dvouleté rekonstrukci otevřen Pavilon šelem.
Další pavilony (např. slonů) ještě stále procházejí rekonstrukcí.
V současné době má ZOO přes 60 ha neobyčejně vhodných pozemků tří typů přírodního prostředí: část je strmá skalnatá stěna skloněná k jihu, pod ní chráněná údolní rovina a nad ní chladná a větrná náhorní planina, částečně porostlá lesem.
|
ZPĚT
